FK Mladá Boleslav
FK Mladá Boleslav

HISTORIE

  1. Začali to studenti

    Rok po ustavení Českého fotbalového svazu (1901) se v jeho pražském sídle zaregistrovali studenti mladoboleslavského reálného gymnázia (1902) a tak STUDENTSKÁ XI. byla prvním oficiálním klubem v Mladé Boleslavi, i když před tím v tomto městě hrála řada neregistrovaných mužstev. Fotbal, dle sportovních historiků původem anglická hra, se do Mladé Boleslavi s největší pravděpodobností dostal z nedaleké Loučeně, kde z popudu tří anglických hostí knížete Thurn-Taxise vzniklo roku 1889 zámecké mužstvo, ve kterém hráli jak Angličané, tak i Češi.

    Studentský klub se po pěti letech aktivní existence přetvořil v S.K. Mladá Boleslav, a ten se stal základem příštího MLADOBOLESLAVSKÉHO SK (příznivci zkráceně zvaného Mlado), který byl oficiálně založen roku 1910. Krátce po skončení první světové války vznikl roku 1919 klub ASTON VILLA MLADÁ BOLESLAV (zkráceně nazývaný Astonka).

    Modrobílé Mlado a zelenobílá Astonka spolu sváděly urputné boje, které si v ničem nezadaly s derby zápasů pražských S. V období meziválečné Československé republiky a také krátce po druhé světové válce se přízeň sportovní veřejnosti v Mladé Boleslavi dělila především na dva tábory fanoušků Astonky a Mlada, i když ve městě existoval i třetí SLAVOJ MLADÁ BOLESLAV, který existoval od roku 1919.

    Rivalita dvou věhlasnějších klubů vrcholila v protektorátních letech, kdy se oba dostaly do kvalifikace o účast v první lize, ale neuspěly. Mlado v roce 1942 a Astonka v roce 1944 shodně nepřešly přes Rakovník. Za zmínku stojí, že například domácí remízu Astonky s Rakovníkem 1:1 vidělo pět tisíc diváků. Prokázaným rekordem v návštěvnosti však bylo osm tisíc diváků v roce 1942 při místním derby Mladoboleslavský SK - Aston Villa Mladá Boleslav 1:1.

    Po květnu 1945 se mladoboleslavské kluby neúspěšně snažily navázat na nedávnou úspěšnou činnost, ovšem v té době lidé, mezi nimi i sportovci, odcházeli osídlit české pohraničí a tak divizní příslušnost, což tehdy byla druhá nejvyšší tuzemská soutěž, si uchovala jen Astonka, ve které hráli výborní hráči, jakými byli například J. Kalčík, M. Kubelka, J. Hrubý, F. Šichta, L. Masopust a další. V místě, kde bývalo hřiště Slavoje, zůstal po tomto klubu shodný název jedné z městské obydlené části a po Astonce zase pojmenování hřiště, které patří odbornému učilišti firmy Škoda Auto a v druhé polovině 20. století na něm hrávaly svá mistrovská utkání mládežnická družstva TJ Auto Škoda a následně i FK Mladá Boleslav.

  2. Pod patronátem státní automobilky

    Po komunistickém puči v únoru 1948 nastalo období necitlivých zásahů do společenského života i do fotbalového hnutí. Několikrát byly reorganizovány mistrovské soutěže a v rámci sjednocení československé tělovýchovy vznikaly direktivně nové sportovní subjekty bez respektu ke klubovým tradicím. V Mladé Boleslavi se to projevilo slučováním největších místních klubů. Aston Villa vstoupila do ZSJ AZNP (Závodní sokolská jednota Automobilového závodu národní podnik) Mladá Boleslav v roce 1948 a o rok později do tohoto zcela nového sportovního subjektu přistoupil Slavoj Mladá Boleslav a bývalý Mladoboleslavský SK, který v té době hrál I. A třídu pod názvem Sokol Mladoboleslavský. Z toho všeho vyplývá, že náš nynější fotbalový klub přímo navazuje na zmíněné historické kluby (Mlado, Aston Villa i Slavoj) s pozdějšími názvy od roku 1948 ZSJ AZNP, od roku 1950 TJ Spartak, od roku 1966 TJ Auto Škoda až po nynější FK Mladá Boleslav.

    V roce 1952 se Spartak Mladá Boleslav dostal do druhé ligy, což byla tehdy celostátní soutěž. S výjimkou roku 1959, kdy na jeden soutěžní ročník sestoupil, ji hrál nepřetržitě, i když pod různě rozdílnými tituly, na hřišti se škvárovým povrchem bývalé Astonky. V roce 1964 si fotbalisté poprvé ochutnali travnatou plochu nového Ústředního (dnes Městského) stadionu, který byl oficiálně otevřen o rok později v roce 1965 při hromadných cvičeních tělovýchovné spartakiády. Stadion byl koncipován pro více sportovních činností, aby sloužil například spartakiádě, dojezdu etapy cyklistického Závodu míru na škvárovou dráhu, kterou spolu s odpovídajícími sektory využívali atleti.

    Roku 1966 se TJ Spartak přejmenovala na TJ AUTO ŠKODA, která sdružovala třiadvacet sportovních odvětví a jedním z nich byl i fotbal. Fotbal byl úspěšný zejména v osmdesátých letech 20. století, kdy jeho existenci zaštiťovala místní automobilka (AZNP), která převzala do vlastnictví i areál Ústředního stadionu a zaměstnávala fotbalisty v různých provozech, především však jako preventisty závodního požárnického útvaru.

    V letech 1983, 1984 (trenér Petr Polák) a 1986 (trenér Jaroslav Dočkal) skončilo mužstvo Auto Škoda Mladá Boleslav na 3. místě druhé celostátní ligy a mezi sportovní veřejností se tradovalo, že v té době nebyl v místních zodpovědných sportovních i společenských (což tehdy znamenalo politických) orgánech oficiální zájem podpořit vstup do první ligy. Úspěchem byla účast ve finále Českého poháru v závěru soutěžního ročníku 1977-78, jež se hrálo ve dvou zápasech. Mladá Boleslav první na domácím hřišti před 5500 diváků vyhrála těsně 1:0, ale odvetu vyhrál prvoligový Baník Ostrava na svém domácím hřišti 2:0 a radoval se tak ze zisku pohárové trofeje.

  3. Nesnadná léta po změně režimu

    Po sametové revoluci 1989 nová společenská situace a neúprosné tržní vztahy s fotbalovým klubem notně zatřásly, fatální byla především ztráta přízně AZNP. Automobilka hledala své místo na evropském trhu a její tehdejší šéfové sponzorství místních klubů a spolků nepovažovali za prioritní. Fotbaloví funkcionáři zvyklí na podporu automobilky bez její podpory neuměli klub postavit na vlastní nohy.

    A tak klub do té doby považovaný za tradičního druholigového účastníka v roce 1992 sestoupil do České fotbalové ligy, což byla třetí nejvyšší tuzemská soutěž, a roku 1996 dokonce spadl do divize. S příchodem nového manažera Michala Doležala a trenéra Karla Stannera se podařilo postupně vyhrát divizi (1996-97) i ČFL (1997-98) a tak se od podzimní sezóny 1998 v Mladé Boleslavi opět hrála druhá nejvyšší tuzemská soutěž.

    V nesmírně složitém období poslední dekády 20. století se mladoboleslavský fotbal zmítal v krátkodobých pokusech najít ekonomickou stabilitu způsoby, jež lze s odstupem let považovat za kuriozní. Například v soutěžním ročníku 1991-92 se stal na 222 dnů farmou Slavie Praha v její éře amerického mecenáše Borise Korbela. Podobně marným pokusem vybřednout z existenčních problémů se nakrátko v ročníku 1994-95 stal farmou Bohemians Praha.

    V nezdařených slávistických a klokaních období opustilo Mladou Boleslav postupně až čtyřicet hráčů, kteří se okamžitě, případně později stali oporami různých celků nejvyšší soutěže, například Koloušek, Papoušek, Mašek, Kamenický a řada dalších. Naopak je potřeba zmínit, že při nesnadné cestě z divize do druhé ligy Mladé Boleslavi výrazně pomohli zkušení ligisté, jakými byli například Jiří Tymich a Petr Čermák.

    Československá fotbalová liga se na jaře dohrála, ale ve druhém pololetí už se hrálo v oddělených českých a slovenských soutěžích na všech výkonnostních úrovních. Do samostatné české ligy se pro zahajovací ročník 1993-94 dostalo deset klubů z původní československé ligy a šest klubů z druhé ČMFL. V té době však prožíval mladoboleslavský fotbal svoji nejhlubší sportovní krizi…

    Od roku 1990 mladoboleslavský fotbal používal název FK MLADÁ BOLESLAV, pod kterým po chvilkových koketování s přízní a podporou pražských klubů (FK Slavia Mladá Boleslav a FK Bohemians Mladá Boleslav) od roku 1995 hraje nadále.

    V prvním soutěžním ročníku po návratu do druhé ligy (1998-99) obsadila Mladá Boleslav deváté místo, o rok později byla jedenáctá a v závěru ročníku 2001-02 pod vedením trenéra Josefa Hlouška bojovala o postup do první ligy, ale v konečném účtování zůstala třetí za postupujícími Českými Budějovicemi a Zlínem.

    V roce 2001 zásadními změnami ve vedení začala nejúspěšnější éra v existenci mladoboleslavského fotbalu. V čele FK Mladá Boleslav se objevili Josef Dufek, František Petrtýl (spolumajitelé místní firmy GEMA) a Aleš Juranka (spolumajitel místní firmy Realstav MB), kteří klub přetvořili v akciovou společnost, iniciovali podporu města, obnovili spolupráci s automobilkou, následně přizvali další obchodní partnery, začali s přestavbou městského stadionu, především modernizací zázemí a přestavbou bývalé původně tréninkové plochy ve fotbalovou arénu pro pět tisíc sedících diváků na zastřešených tribunách, s umělým osvětlením a vyhřívaným trávníkem.

  4. Postup do první ligy

    Nové perspektivní vedení FK Mladá Boleslav se projevilo při oslavě 100. výročí organizované kopané v Mladé Boleslavi v roce 2002. S podporou Škoda Auto a.s. za přítomnosti čtyř tisíc diváků se uskutečnilo přátelské utkání tehdy druholigového mladoboleslavského týmu s bundesligovým mužstvem WfL Wolfsburg s nerozhodným výsledkem 2:2. Mladoboleslavští fotbalisté hráli v dresech s nápisem a erbem města Mladá Boleslav, později pod logem nejstarší tuzemské cestovní kanceláře Čedok. Od druholigové sezóny 2002-03 se na mladoboleslavském dresu pro domácí zápasy vyznávající základní klubové barvy modrou a bílou znovu objevil škodovácký šíp hlásající všem obnovené partnerství s místní automobilkou Škoda Auto.

    S automobilkou jako oficiálním partnerem vedení FK Mladá Boleslav vyhlásilo v roce 2002 za sportovní cíl postup do nejvyšší tuzemské ligy a v té souvislosti zkvalitnění a stabilizování hráčského kádru, především však vytvoření materiálních a technických podmínek pro setrvání mezi českou fotbalovou elitou. Již na jaře 2003 klub splnil většinu požadavků programu Stadion 2003 vyhlášený Českomoravským fotbalovým svazem pro účastníky profesionální první ligy.

    V závěru druholigového ročníku 2003-04 tři kola před koncem Mladá Boleslav doma porazila Pardubice 2:0 a hráči s trenéry i přítomnými 5300 lidmi v ochozech slavili postup do nejvyšší tuzemské soutěže, která se tehdy hrála pod titulem Gambrinus liga. Poslední dva zápasy sice Boleslavští nevyhráli, ale i tak druhou ligu dokončili na první příčce se ziskem pětapadesáti bodů za šestnáct vítězství a sedm remíz, když měli nejproduktivnější ofenzívu s padesáti góly v konkurenci šestnácti týmů. Boleslavský forvard Roman Bednář byl spolu s jihlavským Kaplanem nejlepším druholigovým kanonýrem, každý z nich nastřílel po deseti gólech. Mladá Boleslav se pyšnila druholigovým primátem v návštěvnosti s podzimním průměr 3076 a jarním dokonce 4834 diváků na jedno mistrovské utkání. Tomu se nevyrovnal žádný jiný druholigový ani polovina prvoligových klubů.

    Při postupových bitvách mladoboleslavský dres oblékali brankáři Miroslav Miller, Pavel Kučera, hráči Václav Paleček, Jan Skoupý, Jaromír Šmerda, Adrian Vizingr, Radek Wozniak, Martin Čupr, Petr Krátký, Jiří Vít, Tomáš Čáp, David Gögh, Tomáš Procházka, Tomáš Cigánek, Marek Matějovský, Tomáš Kulvajt, Radek Divecký, Roman Bednář, Tomáš Sedláček, Miroslav Boniatti, David Rojka. Hlavními trenéry byli na podzim 2003 Martin Pulpit a na jaře 2004 Milan Bokša a Luděk Zajíc. Brankáře trénoval Jiří Macháček.

  5. Osmnáct ročníků mezi českou elitou

    V roce 2022 při bilancování 120. výročí mladoboleslavského fotbalu završil tým FK Mladá Boleslav osmnáctý ročník nepřetržitého působení v nejvyšší české lize. Za tu dobu se umístil jednou na druhé a dvakrát na třetí příčce ligového pořadí, dvakrát vyhrál český pohár a devětkrát se kvalifikoval do předkol evropských soutěží. V historické tabulce samostatné české ligy, které se v období její existence 1993-2022 zúčastnilo pětatřicet klubů, je FK Mladá Boleslav na lichotivém desátém místě.

    Přehled boleslavských umístění v české lize:

    2004/05:14. Mladá Boleslav 26:35, 35 bodů

    2005/06: 2. Mladá Boleslav 50:36, 54 bodů

    2006/07: 3. Mladá Boleslav 48:27, 58 bodů

    2007/08: 7. Mladá Boleslav 37:36, 42 bodů

    2008/09: 6. Mladá Boleslav 39:38, 46 bodů

    2009/10: 8. Mladá Boleslav 47:41, 39 bodů

    2010/11: 5. Mladá Boleslav 49:40, 46 bodů

    2011/12: 4. Mladá Boleslav 49:34, 50 bodů

    2012/13: 8. Mladá Boleslav 34:43, 38 bodů

    2013/14: 3. Mladá Boleslav 54:38, 50 bodů

    2014/15: 4. Mladá Boleslav 43:34, 46 bodů

    2015/16: 4. Mladá Boleslav 63:37, 57 bodů

    2016/17: 4. Mladá Boleslav 47:37, 49 bodů

    2017/18: 9. Mladá Boleslav 31:43, 34 bodů

    2018/19: 7. Mladá Boleslav 52:44, 42 bodů

    2019/20: 10. Mladá Boleslav 48:52, 40 bodů

    2020/21: 11. Mladá Boleslav 49:54, 39 bodů

    2021/22: 7. Mladá Boleslav 45:48, 38 bodů

    Ročník 2018/19 poprvé vyvrcholil nadstavbovými skupinami, když po odehrání třiceti kol byly zúčastněné týmy rozdělené do tří skupin (šest o mistra, čtyři o Evropu a šest o záchranu). Mladá Boleslav se do předkola evropského poháru kvalifikovala přes Teplice (venku 8:0, doma 1:1), Zlín (venku 1:3, doma 3:0) a Ostravu (venku 1:0).

    Ročník 2019/20 podruhé vyvrcholil nadstavbovým programem, v němž Mladá Boleslav uspěla proti Českým Budějovicím (doma 2:1, venku 2:0) i Bohemians (doma 3:0, venku 1:2), ale účast v předkole evropského poháru prohrála s Libercem (venku 0:2).

    Ročník 2020/21 pod vlivem karanténních opatření při koronavirové pandemii se hrál výjimečně s osmnácti účastníky bez nadstavby.

    Pro ročník 2021/22 se herní formát vrátil k šestnácti účastníkům a nadstavbovým skupinám. Mladá Boleslav prostřední ze tří nadstavbových skupin vyhrála. V semifinále přemohla České Budějovice (venku 3:2 a doma 1:0) a ve finále byla lepší než Olomouc (venku 2:1 a doma 2:2). Tentokrát se však o Evropu nehrálo, získala finanční prémii jeden milion korun českých a zvýhodněné nasazení do českého poháru od třetího kola, což byla dosud výsada jen účastníků evropských pohárů.

  6. Dvakrát zisk pohárové trofeje

    Na podzim 2010 začala Mladá Boleslav cestu českým pohárem ve druhém kole málo přesvědčivým vítězstvím v Trutnově 2:1 a ve třetím kole přešla přes Kunice po remíze 1:1 až v penaltovém rozstřelu 4:2. S dalšími soupeři se již měřila ve dvou zápasech. V osmifinále prohrála v Sokolově 0:3 a po domácí výhře 3:0 uspěla v penaltovém rozstřelu 6:5. Ve čtvrtfinále porazila nejprve doma a potom i venku Plzeň shodně dvakrát 2:1. V semifinále doma remizovala s Hanáckou Slavií Kroměříž 1:1 a venkovní výhrou 3:1 postoupila do finále, které se hrálo 25. května 2011 v Jihlavě. Finálový duel FK Mladá Boleslav – SK Sigma Olomouc skončil nerozhodně 1:1 a penaltový rozstřel vyzněl 4:3 pro Mladou Boleslav, která hrála v sestavě: Miller – Kysela, Rolko, Johana, Šírl – Mendy, Opiela, Kúdela (9. Procházka), Táborský (81. Dimoutsos) – Kulič (57. Řezníček), Chramosta.

    Na podzim 2012, dva roky po premiérovém zisku pohárové trofeje, Mladá Boleslav začala pohár ve třetím kole v Letohradě remízou 1:1 a postoupila až po penaltovém rozstřelu 4:3. Potom přešla v osmifinále přes Třinec (venku 1:1 a doma 3:0), ve čtvrtfinále přes Slovácko (venku 1:0 a doma 3:1) a v semifinále přes Spartu (doma 1:1 a venku 2:1) do finále, které se hrálo v Chomutově 17. května 2013. Po nerozhodném finálovém duelu FK Mladá Boleslav – FK Jablonec 2:2 penaltový rozstřel Boleslav prohrála 4:5 a radoval se Jablonec. Boleslavští neúspěšné finále hráli ve složení: Miller – Kúdela, Johana, Ševinský, Bořil – Jarolím, Ščuk – Zahustel (72. Kysela), Chramosta, Mareš (85. Synek) – Nešpor (13. Ondřejka).

    Na podzim 2015 začala Mladá Boleslav pohárové boje ve třetím kole jasnou výhrou v Klatovech 5:0 a dařilo se jí i v následujících dvojzápasech. Postupně přešla v osmifinále přes Karvinou (venku 1:0 a doma 3:0), ve čtvrtfinále přes Hradec Králové (venku 4:1 a doma 1:1), v semifinále přes Plzeň (doma 1:0 a venku 0:0) do finále, které se konalo v Teplicích 18. května 2016. Finálový duel FK Mladá Boleslav – FK Jablonec 2:0 byl vydařenou boleslavskou odvetou za prohrané finále z jara 2013 a druhým ziskem druhé nejprestižnější fotbalové trofeje v Česku. Boleslavská finálová sestava měla podobu: Šeda – Kysela, Kúdela, Čmovš, Fleišman (87. Pauschek) – Ščuk, Rada – Jánoš (68. Chramosta), Čermák, Kalabiška – Magera.

    Přehled boleslavských umístění v české poháru:

    1993/94 vyřazení ve 3. kole

    1994/95 vyřazení ve 2. kole

    1995/96 vyřazení v 1. kole

    1996/97 vyřazení v 1. kole

    1997/98 vyřazení ve 3. kole

    1998/99 vyřazení v osmifinále

    1999/00 vyřazení ve 2. kole

    2000/01 vyřazení v 1. kole

    2001/02 vyřazení ve čtvrtfinále

    2002/03 vyřazení v 1. kole

    2003/04 vyřazení ve 2. kole

    2004/05 vyřazení v osmifinále

    2005/06 vyřazení ve 2. kole

    2006/07 vyřazení ve čtvrtfinále

    2007/08 vyřazení v osmifinále

    2008/09 vyřazení ve 2. kole

    2009/10 vyřazení ve 2. kole

    2010/11 vítězství ve finále a zisk trofeje

    2011/12 vyřazení ve čtvrtfinále

    2012/13 prohra ve finále

    2013/14 vyřazení ve čtvrtfinále

    2014/15 vyřazení v semifinále

    2015/16 vítězství ve finále a zisk trofeje

    2016/17 vyřazení v semifinále

    2017/18 vyřazení v semifinále

    2018/19 vyřazení ve 3. kole

    2019/20 vyřazení ve čtvrtfinále

    2020/21 vyřazení ve čtvrtfinále

    2021/22 vyřazení ve čtvrtfinále

  7. Na evropské scéně

    Fotbalisté FK Mladá Boleslav úspěšně reprezentují město včetně nejbližšího geografického region, automobilku Škoda Auto, odborovou organizaci Kovo, společnost Ško Energo a řadu dalších obchodních partnerů, z nich v poslední době například společnosti s mezinárodním významem Lokotrans a Kumho, i v neposlední řadě celý český fotbal při častých mezinárodních střetnutích, kterých je každoročně spousta na přátelské úrovni v rámci přípravných období, ale také v prestižních soutěžích UEFA.

    Bilance soutěžního působení FK Mladá Boleslav na evropské scéně má v roce 120. výročí klubové existence devět uzavřených kapitol s osmatřiceti zápasy, z nich čtyři byly v předkole Ligy mistrů 2006, šestadvacet v předkolech poháru UEFA či jeho nástupní Evropské lize a osm v základních skupinách poháru UEFA v podzimních sezónách 2006 a 2007. Při čtrnácti výhrách, osmi remízách a šestnácti prohrách je souhrnné skóre mírně nepříznivé 46:50.

    Podzim 2006

    Druhé předkolo Ligy mistrů:

    FK Mladá Boleslav – Valerenga IF Oslo 3:1

    Valerenga IF Oslo - FK Mladá Boleslav 2:2

    Třetí předkole Ligy mistrů:

    Galatasaray SK Istanbul - FK Mladá Boleslav 5:2

    FK Mladá Boleslav – Galatasaray SK Istanbul 1:1

    Play off Poháru UEFA:

    Olympique Marseille - FK Mladá Boleslav 1:0

    FK Mladá Boleslav - Olympique Marseille 4:2

    Základní skupina G Poháru UEFA:

    FK Mladá Boleslav – Panathinaikos FC Atény 0:1

    FC Rapid Bukurešť - FK Mladá Boleslav 1:1

    FK Mladá Boleslav – Paris Saint-Germains FC 0:0

    Hapoel Tel Aviv FC - FK Mladá Boleslav 1:1

    Konečná tabulka skupiny G:

    1. Panathinaikos FC Atény 2 1 1 3:4 7

    2. Paris Saint-Germains FC 1 2 1 6:4 5

    3. Hapoel Tel Aviv FC 1 2 1 7:7 5

    4. FC Rapid Bukurešť 0 4 0 3:3 4

    5. FK Mladá Boleslav 0 3 1 2:3 3

    Podzim 2007

    Play off Poháru UEFA:

    FK Mladá Boleslav – US Cittá di Palermo 0:1

    US Cittá di Palermo – FK Mladá Boleslav 0:1 (penalty 2:4)

    Základní skupina C Poháru UEFA:

    FK Mladá Boleslav – Villarreal CF 1:2

    IF Elfsborg – FK Mladá Boleslav 1:3

    FK Mladá Boleslav – AEK Atény 0:1

    ACF Fiorentina – FK Mladá Boleslav 2:1

    Konečná tabulka skupiny C:

    1. Villarreal CF 3 1 0 7:3 10

    2. ACF Fiorentina 2 2 0 10:4 8

    3. AEK Atény FC 1 2 1 4:4 5

    4. FK Mladá Boleslav 1 0 3 5:6 3

    5. IF Elfsborg 0 1 3 3:12 1

    Podzim 2011

    Třetí předkolo Evropské ligy

    AEK Larnaca – FK Mladá Boleslav 3:0

    FK Mladá Boleslav – AEK Larnaca 2:2

    Podzim 2012

    Druhé předkolo Evropské ligy

    FK Mladá Boleslav – Thór Akureyri 3:0

    Thór Akureyri – FK Mladá Boleslav 0:1

    Třetí předkolo Evropské ligy

    FC Twente Enschede – FK Mladá Boleslav 2:0

    FK Mladá Boleslav – FC Twente Enschede 0:2

    Podzim 2014

    Druhé předkolo Evropské ligy

    FK Mladá Boleslav – NK Široki Brijeg 2:1

    NK Široki Brijeg – FK Mladá Boleslav 0:4

    Třetí předkolo Evropské ligy

    FK Mladá Boleslav – Olympique Lyon 1:4

    Olympique Lyon – FK Mladá Boleslav 2:1

    Podzim 2015

    Druhé předkolo Evropské ligy

    FK Mladá Boleslav - Strømsgodset TF 1:2

    Strømsgodset TF – FK Mladá Boleslav 0:1

    Podzim 2016

    Třetí předkolo Evropské ligy

    FK Shkëndija 79 Tetovo - FK Mladá Boleslav 2:0

    FK Mladá Boleslav – FK Shkëndija 79 Tetovo 1:0

    Podzim 2017

    Druhé předkolo Evropské ligy

    Shamrock Rovers FC - FK Mladá Boleslav 2:3

    FK Mladá Boleslav – Shamrock Rovers FC 2:0

    Třetí předkolo Evropské ligy

    FK Mladá Boleslav – KF Skënderbeu Korce 2:1

    KF Skënderbeu Korce - FK Mladá Boleslav 2:1 (po prodloužení) penalty 4:2

    Podzim 2019

    Druhé předkolo Evropské ligy

    FK Mladá Boleslav – FK Ordabasy Šymkent 1:1

    FK Ordabasy Šymkent - FK Mladá Boleslav 2:3

    Třetí předkolo Evropské ligy

    FCSB – FK Mladá Boleslav 0:0

    FK Mladá Boleslav – FCSB 0:1

  8. Rozvoj mládežnického fotbalu

    Mladá Boleslav byla a je známá péčí o mladé fotbalové talenty. Z iniciativy trenéra a experta mezinárodního věhlasu Milouše Kvačka byla průkopníkem fotbalových tříd na úrovni základních i středních škol. Vyrostli v nich fotbalisté, kteří pro Mladou Boleslav vybojovali mnoho sportovních úspěchů, ale také fotbalové osobnosti, které přerostly mladoboleslavský region a kopali do míče v mnoha jiných klubech tuzemských či dokonce zahraničních. FK Mladá Boleslav získala české mistrovské tituly v dorostenecké kategorii U19 v ročníku 2012/13 a v juniorské kategorii U21 v ročnících 2014/15 a 2016/17.

    Od roku 2022 má rozvoj mládeže při FK Mladá Boleslav zastřešení statutem Klubové akademie se špičkovým personálním zabezpečením na profesionální úrovni.

  9. Zajímavé osobnosti

    Do Síně slávy FK Mladá Boleslav byli dosud uvedeni pánové Josef Donát (žurnalista), Jiří Holakovský (dlouholetý hráč a klubový funkcionář), Miloslav Venera (hráč a později trenér mládeže), Marek Matějovský (hráč), Luboš Pecka (hráč), Miroslav Miller (brankář), Radim Holub (hráč), Tomáš Sedláček (hráč), Jaroslav Král (starosta Benátek nad Jizerou a radní Středočeského kraje), Jiří Šimáně (podnikatel).

    Mladoboleslavský fotbal se pyšní, že na jeho trávníku vyrostlo hodně dobrých fotbalistů, kteří se rozeběhli do světa a kopali za různé tuzemské i zahraniční kluby: Josef Ludl (Sparta Praha), Milouš Kvaček (Hradec Králové), Vladislav Lauda (Slavia, Olomouc), Josef Vinš (Bohemians, Slavia), Václav Koloušek (Slavia, Liberec, Dukla Praha, Příbram, Brno, Jihlava, italský Salernitana Calcio a rakouské Wacker Tirol a Wiener Neustadt), Petr Papoušek (Příbram, Liberec, Sparta, Ostrava), Jiří Mašek (Jablonec, Teplice, Viktoria Žižkov, turecké Malatyaspor a Ankaragücü, rakouský Swarovski Tirol, slovenský Ružomberok, kyperské Salamis Famagusta a Kinyras Peyias, německý Lokomotiv Leripzig), Jaroslav Kamenický (Bohemians), Jan Flachbart (Bohemians, Sparta, Jablonec, Olomouc, ruský Petrohrad, německý Neugersdorf), Roman Skuhravý (Jablonec, Ostrava, Plzeň, později trenér Jablonce, Opavy, Dukly Praha), Oldřich Pařízek (brankář Viktoria Žižkov, Dukla Praha, Jablonec, Příbram a v belgickém Royal Antverp, později trenér gólmanů také v Mladé Boleslavi), Tomáš Kuchař (Bohemians, Slavia, Teplice, Vítkovice, ruský Šinnik Jaroslavl, polský Szczecin, kyperský Aris Limassol), Jan Buryán (Viktoria Žižkov, Příbram, Karviná, slovenská Petržalka, polský Piast Gliwice), nebo bratři Petr Lukáš (Sparta, Jablonec, Liberec, Teplice, rakouský LASK Linz) a Pavel Lukáš (Sparta, Hradec Králové, Bohemians), Marek Matějovský (Jablonec, Sparta, anglický Reading), Jan Chramosta (Jablonec, Plzeň, Bohemians), Lukáš Hůlka (Hradec Králové, Bohemians), Lukáš Vraštil (Ostrava, Brno, Zlín), Daniel Kozma (Dukla Praha), Petr Vrabec (Sparta, německý Stuttgarter Kickers), Ondřej Zahustel (Sparta), Jan Vodháněl (Bohemians, rakouská Admira Mödling), Jan Šeda (brankář za holandský Waalwijk a indický Goa), Jan Bořil (Viktoria Žižkov, Slavia). Na mladoboleslavském hřišti vyrůstali také pozdější prvoligoví rozhodčí Pavlín Jirků a Ondřej Pechanec.

    Z fotbalových osobností vychovaných v jiných tuzemských klubech v různých obdobích působili v mladoboleslavském dresu František Havránek (hrál za Liberec a Jablonec, později byl trenérem československé reprezentace), Břetislav Dolejší (brankář Dukla Praha, Slavia Praha a československé reprezentace), Miroslav Stárek (brankář Slavie, Sparty a československé reprezentace), Jaroslav Kotek (Sparta), Ladislav Prostecký (Sparta), Jaromír Navrátil (Brno, Bohemians, Slavia, Jablonec, Viktoria Žižkov), Milan Baroš (Ostrava, Liberec, anglické Liverpool, Aston Villa, Portsmouth, francouzský Lyon, turecké Galatasaray a Antalyaspor), David Jarolím (německé Bayern Mnichov, Norimberk, Hamburger SV, francouzský Thonon Gaillard), Jiří Štajner (Liberec, Sparta, německý Hannover), Petr Johana (Liberec, Sparta, turecký Manisaspor, rakouský Wiener Neustadt), Jan Rajnoch (Sparta, Bohemians, Slovácko, Liberec, Olomouc, německý Cottbus, turecké Ankaragücü, Sivasspor, Demirspor), Ondřej Kúdela (Slovácko Sparta, Liberec, Slavia, kazašský Ordabasy Šymkent), Adrian Rolko (Hradec Králové, později trenér v Mladé Boleslav a Hradci Králové), Michael Papadopulos (Ostrava, Karviná, německé Leverkusen a Cottbus, nizozemský Heerenveen, ruské Soči a Rostov, polské Zaglebie Lubin, Piast Gliwice, Korona Kielce), Václav Procházka (Plzeň, Slovácko, Ostrava, Zlín, turecký Osmanlispor), Marek Suchý (Slavia Praha, ruský Spartak Moskva, švýcarská Basilej, německý Augsburg), Jiří Skalák (Sparta Praha, Slovácko, Brno, slovenský Ružomberok, anglické Brighton&Hove Albion a Millwall).

    Výrazným způsobem se do srdcí a pamětí mladoboleslavských příznivců zapsali i fotbalisté cizích národností, a to především bosenský záložník Jasmin Ščuk (Slavia, turecké Erzurumspor a Altay), francouzský útočník Alexandre Noël Mendy (Příbram, Most, anglický Chesterfield, německé Hansa Rostock a Saarbrücken), francouzský kreativní středopolař Ludovic Sylvestre (španělská Barcelona, francouzský Štrasburk, Sparta, Plzeň, anglický Blackpool, turecký Rizespor a po skončení hráčské kariéry sportovní ředitel pařížského klubu Red Star), ofenzivní hráč z Pobřeží slonoviny Tiémoko Konaté (Sparta, dánský Vendsyssel), ruský forvard Nikolay Komlichenko (Liberec, ruské Novorossiysk, Dynamo Moskva a Rostov).

    V Mladé Boleslavi pochopitelně působila dlouhá řada známých a více či méně úspěšných trenérů, z nich například legendární Rudolf Vytlačil, Ladislav Ženíšek, Ladislav Koubek, Josef Pajkrt, Milan Kollár, Jaroslav Dočkal, Josef Jebavý, Milan Šmarda a jeden z nejúspěšnějších koučů v druholigové éře Petr Polák, jenž v mladoboleslavském dresu působil i dlouho jako aktivní fotbalista.

    Trenéři FK Mladá Boleslav v české první lize 2004 až 2022

    MILAN BOKŠA v tandemu s Luďkem Zajícem převzal mužstvo na počátku roku 2004 (po Martinu Pulpitovi) a postoupil s ním do I. ligy. Po devíti mistrovských kolech na podzim 2004 skončil.

    DUŠAN UHRIN mladší s asistentem Petrem Čuhelem přišli v druhé polovině října 2004. Hlavní trenér Dušan Uhrin po vypršení smlouvy v červnu 2007 odešel do Rumunska. Petr Čuhel zůstal na pozici asistenta ještě dalších devět měsíců.

    LUDĚK ZAJÍC začal s mužstvem pracovat 7. července, absolvoval letní přípravu i vstup do podzimní mistrovské sezóny. Skončil však 2. září 2007.

    ZDENĚK ŠČASNÝ převzal tým 3. září 2007 a vedl ho při druhém působení v Poháru UEFA. Po zimní přípravě a úvodu jarní mistrovské sezóny ukončil angažmá 17. března 2008. Spolu s ním skončili také asistenti Petr Čuhel a Jiří Ryba.

    KAREL STANNER přešel od boleslavské juniorky k prvoligovému týmu 18. března 2008. Ke spolupráci si přizval asistenta Josefa Hlouška. Společně dokončili jarní sezónu 2008. Trenérem brankářů zůstal Ladislav Maier.

    PAVEL HAPAL podepsal smlouvu s FK Mladá Boleslav v červnu 2008. V době, kdy trénoval v Mladé Boleslavi, působil zároveň v roli asistenta trenéra České republiky Petra Rady. U reprezentace skončil na počátku dubna 2009 a v FK Mladá Boleslav 4. května 2009.

    DUŠAN UHRIN mladší v FK Mladá Boleslav podruhé nastoupil do funkce hlavního kouče 5. května 2009. Na podzim mu s přípravou mužstva pomáhali asistenti Petr Čuhel a Stanislav Vahala, kondičním trenérem byl Martin Třasák. Trenér Uhrin předčasně skončil 31. prosince 2009 a odešel na Kypr. S ním v Mladé Boleslavi skončili také Čuhel i Vahala.

    KAREL STANNER podruhé převzal prvoligový tým 1. ledna 2010. V zimní přípravě i po celou jarní sezónu 2010 s ním spolupracovali trenér brankářů Ladislav Maier a kondiční trenér Martin Třasák. Pro ročník 2010/11 si k sobě ještě přizval asistenta Josefa Hlouška. Trio Stanner, Hloušek, Maier skončilo 18. května 2011.

    LADISLAV MINÁŘ nastoupil v létě 2010 do funkce sportovního ředitele FK Mladá Boleslav. Po rezignaci Karla Stannera vedl prvoligové mužstvo ve třech závěrečných ligových zápasech ročníku 2010/11 a ve vyhraném jihlavském finále českého poháru. Ke spolupráci si přizval trenéra juniorky Milana Pechance a specialistu na přípravu brankářů Filipa Toncara, kteří se na přípravě prvoligového týmu podíleli i v následujícím období, kdy se Ladislav Minář vrátil do kanceláře sportovního ředitele.

    MIROSLAV KOUBEK s asistentem Borisem Kočím převzali prvoligový tým FK Mladá Boleslav v červnu 2011 a v polovině září 2012 společně rezignovali. Po celý soutěžní ročník 2011/12 jejich spolupracovníky byli druhý asistent a trenér juniorky Milan Pechanec, trenér brankářů Filip Toncar a kondiční trenér Martin Třasák.

    LADISLAV MINÁŘ se do pozice hlavního trenéra vrátil 17.9.2012, aniž by opustil funkci sportovního ředitele FK Mladá Boleslav. Spolupracoval s ním asistent Milan Pechanec, specialista na přípravu brankářů Filip Toncar a kondiční trenér Martin Třasák. V tomto složení vedli mužstvo do konce kalendářního roku 2013.

    KAREL JAROLÍM přišel k mužstvu na začátku roku 2014 s asistentem Borisem Kočím. Dosavadní asistent Milan Pechanec se vrátil do pozice hlavního trenéra juniorského družstva, u kterého skončil Petr Vrabec. Specialista na přípravu brankářů Filip Toncar, kterého v průběhu roku 2016 vystřídal Jiří Malík, a kondiční trenér Martin Třasák v realizačním týmu zůstali. Od léta 2015 se realizační tým rozšířil o asistenta hlavního trenéra Davida Jarolíma, jenž o rok dříve ukončil hráčskou kariéru. V květnu 2016 podepsal Karel Jarolím novou tříletou trenérskou smlouvu v trvání do konce června 2019, ale o dva měsíce později přijal nabídku FAČR a stal se hlavním trenérem českého reprezentačního mužstva (po odstoupivším Pavlu Vrbovi), ke kterému oficiálně přešel v srpnu 2016.

    LEOŠ KALVODA se stal mladoboleslavským trenér 10. srpna 2016, ze zamýšleného dvouletého kontraktu však odsloužil jen čtvrt roku. U mužstva FK Mladá Boleslav s ním spolupracovali asistenti Jiří Saňák a David Jarolím, brankářský specialista Jiří Malík a kondiční trenér Martin Třasák.

    MARTIN SVĚDÍK přišel do FK Mladá Boleslav v prosinci 2016 a s platností od prvního dne 2017 podepsal smlouvu na tři a půl roku. Oficiálně skončil 31. prosince 2017, když však již v průběhu podzimní sezóny 2017 přestal spolupracovat s generálním sportovním manažerem Dušanem Uhrinem. Svědíkovými spolupracovníky byli asistent Jiří Saňák, brankářský specialista Jiří Malík a kondiční trenér Martin Třasák.

    DUŠAN UHRIN mladší potřetí v barvách FK Mladá Boleslav nastoupil nejprve do funkce generálního sportovního manažera na začátku června 2017 a v průběhu podzimní sezóny převzal roli hlavního trenéra, z níž byl odvolán 26. února 2018. Spolu s Uhrinem skončili i asistent Petr Čuhel a brankářský trenér Jaromír Blažek.

    JOZEF WEBER přišel k prvoligovému mužstvu FK Mladá Boleslav 27. února 2018. Na post asistenta si přivedl Jana Baránka, druhým asistentem zůstal Adrian Rolko a kondičním trenérem Jan Budějský, toho však na začátku roku 2019 vystřídal Pavel Čvančara, a k brankářům se vrátil Jiří Malík. V únoru 2020 Jozef Weber podepsal prodloužení původní dvouleté smlouvy do konce června 2022, ovšem 7. prosince 2020 byl s celým realizačním týmem od mužstva odvolaný.

    KAREL JAROLÍM podruhé převzal mužstvo FK Mladá Boleslav 8. prosince 2020. S ním přišli asistenti Boris Kočí a Lukáš Jarolím, který však zanedlouho odešel a druhým asistentem se stal Marek Kulič, brankářským trenérem byl Oldřich Pařízek. Realizační tým s výjimkou Kuliče byl po nepovedeném vstupu do soutěžní sezóny ve středu 13. února 2022 odvolaný.

    PAVEL HOFTYCH přišel k aktuálně šestému mužstvu v ligové tabulce FK Mladá Boleslav ve čtvrtek 24. února 2022. Jeho nejbližšími spolupracovníky se stali asistent Pavel Medynský, asistent Marek Kulič, trenér brankářů Jiří Malík, kondiční trenér Tomáš Pupkay.


Aktuální novinky
šipka

Plánovaný rozvoj klubu pokračuje i v současné nelehké době  |  03. 07. 2022

Do mladoboleslavského studia Signál radia si moderátor Luboš Dvořák pozval z FK Mladá B ...

šipka

Po vyrovnaném poločase trefil výhru Škoda  |  02. 07. 2022

Ve třetí letní herní prověrce se mladoboleslavští fotbalisté střetli v domácím prostřed ...

šipka

Permanentky na novou sezonu jsou v prodeji  |  28. 06. 2022

V úterý 28. června začíná prodej permanentních vstupenek na novou ligovou sezonu 2022-2 ...

šipka

Přípravné zápasy v první polovině července  |  27. 06. 2022

Úvodní týden letošního letního přípravného období mají za sebou mladoboleslavští fotbal ...


Video
šipka

FORTUNA:LIGA
PMužstvoZVRPSB
1.FK Mladá Boleslav00000:00
2.FC Zbrojovka Brno00000:00
3.SK České Budějovice00000:00
4.SK Sigma Olomouc00000:00
5.AC Sparta Praha00000:00
6.FC Baník Ostrava00000:00
7.FC Slovan Liberec00000:00
8.FC TRINITI Zlín00000:00
9.FC Viktoria Plzeň00000:00
10.FK Jablonec00000:00
11.FK Teplice00000:00
12.SK Slavia Praha00000:00
13.1. FC Slovácko00000:00
14.Bohemians Praha 190500000:00
15.FC Hradec Králové00000:00
16.FK Pardubice00000:00
Facebook FK Mladá Boleslav
Twitter FK Mladá Boleslav
Instagram FK Mladá Boleslav
Youtube FK Mladá Boleslav

Generální partner

Škoda auto

Hlavní partneři

ŠKO ENERGO Město Mladá Boleslav KOVO ADIDAS LION SPORT Kumho Tyre

Reklamní partneři

Telekomunikace MB Compag Rohozec PDMONT KOVOMB Mil & Pat VAK Tenet Josyma Zliner Ticketlive XPS network

Barteroví partneři

Jaznak

Sportovní centrum mládeže

Středočeský kraj

Mediální partneři

Česká Televize Evropa 2 Radio Signál Kiss Boleslavký deník Hattrick Rádio MB Rádio Impuls Mladá Boleslav

Oficiální dopravce fotbalistů FK Mladá Boleslav

Ariva partner