Poslední domácí utkání jarní části sezony jsme na domácím pažitu přivítali suveréna celé soutěže pražskou Slavii. Soupeři jsme rozhodně nechtěli dát nic zadarmo a chtěli jsme alespoň bodovat. Tomu hráči podřídili naprosto vše a okamžitě byla vidět naše snaha a chuť o útočné výpady. Vše vycházelo z poctivé defenzivy a rychlému přístupu k soupeři. Po několika z mnoha získaných balonů jsme si vypracovali pár slibných příležitostí, ale bohužel bez brankového zakončení. Soupeř hrál velice kvalitně, tak jak se ne lídra sluší a patří a trestal každou naši chybu. Zasypal nás několika standartními situacemi, ale s těmi jsme si po celé utkání bravurně poradili a soupeřovi šance vypracované ze hry zůstali v první půli bez brankového vyjádření, jelikož v cestě stál buď náš pozorný brankař, nebo nebylo zakončení nijak důrazné. Okamžitě po změně stran jsme lacino inkasovali, když jsme byli nedůrazní a soupeř se ujal vedení 0:1. Vypadalo to, že to naše borce zlomí a soupeř se konečně uklidní. Ovšem opak byl pravdou, naše chuť po vstřelení vyrovnávací branky nabrala na intenzitě a prakticky z prvního následného závaru pře brankou Slavie srovnal Taneček. Radost byla veliká a naši se do Slavie zakousli pěkně zostra. Několik dalších boleslavských výpadů už slibovalo strhnutí vedení na naši stranu, ovšem vždy tomu maličko chybělo. Pak však začali šachy v naší sestavě. Brankař Volek musel být nuceně střídán, několik minut po něm opustil hřiště i Pekař s Tanečkem a soupeř se do nás pustl, jak se patří. Přitlačil nás a jeho brejky byli smrtelné. Ačkoli, my jsme se snažili aktivně se dostávat do šancí soupeř nás nekompromisně trestal. Tak dlouho chodil do naší otevřené obrany a zahazoval jednu šanci za druhou, až se mu přece jen povedlo strhnout skóre na svou stranu. Ačkoliv naše snaha o vstřelení branky neustávala. Slavie v poslední minutě přidala pojistku a připravila nám teprve druhou porážku v jarní části.