„V Mladé Boleslavi jsou hráči s ligovou perspektivou“

09. 06. 2004 |  

Prozradíte, ve kterém období za půlročního působení u mužstva vám bylo nejhůře?
Musím předeslat, že od prvního tréninku jsem byl vnitřně přesvědčen, že je v silách mužstva postoupit do první ligy. Přestože fotbal přináší neustálá překvapení. Nechtěl jsem si však v našem případě toto překvapení připustit. Nejtěžší období bylo letos na jaře, kdy po vynikajícím vstupu do soutěže jsme dvakrát za sebou prohráli, z toho jednou doma s Bohemians. A o to více si cením rozvahu a hlavně takový rozumný přístup k řešení celé té situace od vedení klubu. Ukázalo se, že kroky, které jsme udělali, byly prospěšné a myslím si, že se podepsaly na tom, že mužstvo podávalo kvalitnější výkony. To znamená, bodovalo a s předstihem se prosadilo v boji o postup do ligy a nakonec si postup do nejvyšší soutěže vybojovalo.

Co se vám tehdy promítalo v hlavě, mužstvo sice bylo v kontaktu se špičkou, ale nedařilo se podle představ.
Asi nejvýstižněji a nejstručněji bych to vyjádřil slovem, že jsem cítil obrovský pocit zodpovědnosti ke klubu. Byl jsem si vědom toho, kolik zklamání bychom připravili těm, kteří v klubu již delší dobu pracovali a usilovali o to, aby Mladá Boleslav byla prvoligová. A o divácích, kteří se na první ligu moc těší, už ani nemluvím.

Kolikrát ve své trenérské kariéře jste postupoval do první ligy a kolikrát naopak kráčel o „patro“ níže?
Nikdy jsem nebyl v situaci, že bych byl u mužstva, které se propadlo na sestupovou příčku. Přesto jsem u jednoho sestupu byl, a to v Českých Budějovicích, kde jsem přijal nabídku několik kol před koncem ligové soutěže, kdy mužstvo bylo ve velice složité situaci a podle mnohých ta situace nebyla vůbec dobrá. I přesto jsem zde viděl určitou šanci. Zachránit se nám tehdy v Budějovicích nepodařilo a hned v následujícím ročníku, protože jsem mužstvo vedl i v bojích o postup/byla to i moje podmínka/, se Českým Budějovicím podařil návrat do první ligy. Závěrečnou radost jsem však neprožíval, protože v průběhu jarní soutěže, kdy mužstvo bylo i včele soutěže druhé ligy a nikdo o postupu nepochyboval, tak jsem byl odvolán. Kromě toho jsem ještě byl u postupu Teplic do druhé ligy a dnes jsem hrozně rád, že jsem také u historického postupu Mladé Boleslavi do nejvyšší soutěže.

Na trenérské lavičce jste toho prožil hodně. Mrzí vás obzvlášť nějaký odchod od rozdělané práce, kde jste byl přesvědčen, že ji děláte dobře? A na kterou trenérskou „štaci“ rád vzpomínáte?
Radost mi určitě přinášelo působení v Chebu, kde jsme také před lety v jarní části soutěže 15 kol nenašli přemožitele a skončili na čtvrtém místě, což byl v historii klubu největší úspěch. O postupu Budějovic a Teplic jsem už hovořil a v neposlední řadě si také vážím třetího místa v Olomouci a toho, že po dvě sezóny mužstvo Olomouce patřilo k těm našim nejlepším v první lize. V Olomouci to byl především výsledek kvalitní spolupráce s vedením a managementem klubu. Jsem rád, že ta situace a způsob práce je hodně podobný práci zde v Mladé Boleslavi. I tam jako zde v Boleslavi se kladl velký důraz na zabezpečení tréninku, na sportovní přípravu. Samozřejmě se i nedaří a pokud budeme mluvit, co vás mrzí, tak pokud se mužstvu daří a musíte mužstvo opustit, tak pak vás to určitě rovněž mrzí. Ale těžce jsem i nesl například to, že jsem na začátku soutěže musel opustit Synot, kde se nám tolik nedařilo, jak jsme očekávali. Přesto jsem tam tu situaci tak kriticky neviděl a myslím si ,že bylo v silách mužstva a v silách realizačního týmu včetně vedení, aby se Synot dostal určitě výše, než byl v době, kdy jsem ho musel opustit.

Můžete nám prozradit, kde začala vaše trenérská kariéra a pamatujete si na svůj první zápas v roli trenéra?
Nejde zapomenout, protože trenérem jsem začínal jako hodně mladý již ve 24letech. Bylo to v době, kdy jsem nastoupil na základní vojenskou službu do Dukly Tábor a shodou všech okolností jsem měl obrovskou příležitost krátce po škole vést divizní mužstvo. Trénoval jsem Duklu Tábor-B. Vedl jsem ji v jarní části soutěže a nezapomenu na první dva zápasy, kdy jsme hráli venku, na hřišti soupeře. Vzpomínám, že to bylo na hřišti Lokomotivy Plzeň a pak na Spartaku v Písku. My tenkrát oba zápasy prohráli a s Plzní dokonce 1:5.

Bylo hodně těžké popřemýšlet, koho si vedle sebe na mladoboleslavské angažmá vezmete za trenérského kolegu a nebo vedení klubu přišlo se svojí představou?
Tak v době, kdy se diskutovala otázka o trenérském zabezpečení mladoboleslavského klubu, tak jsme absolvovali s vedením několik jednání. Na těchto jednáních byl přítomen i kolega Luděk Zajíc, se kterým jsem se i v minulosti znal. Možnost spolupráce nám byla ze strany vedení klubu nabídnuta i s představou, jak by měla vypadat. Po diskusích jsme se i shodli, jak by taková spolupráce měla fungovat a myslím si, že v průběhu celé jarní soutěže nedošlo k situaci, kdyby něco z toho, na čem jsme se domluvili, nefungovalo. Podle mě to byl i jeden z dalších kroků, který pomohl k postupu do první ligy.

Jak jste se poznal s trenérem Luďkem Zajícem?
Poprvé jsem se s kolegou Zajícem setkal v sezóně 1997/98, kdy jsme každý z nás seděli na jiných lavičkách. V té době Luděk Zajíc vedl Bohdaneč a já jsem právě nastoupil do Olomouce. Pak jsme se potkali a i blíže poznali v Kuvajtu v roce 1999/2000.

Nyní čeká mladoboleslavské fotbalisty dovolená. Prozraďte, jak bude dlouhá a kdy začne příprava na prvoligovou sezónu 2004/2005?

Dovolená bude třítýdenní. Začala 7.6. bezprostředně po posledním utkání s Kladnem. Hráči k přípravě na první ligu sejdou 28.6.

V tisku se objevily i různé úvahy, klady, zápory mladoboleslavského celku. Tak například, že mužstvu chybějí zkušenosti s těžkými zápasy a navíc týmu dělá problémy hrát pod tlakem. Takže co s tím a jak z toho případně ven-co se proto bude muset ještě v Boleslavi udělat?
Je toho hodně, co by se dalo k tomuto dotazu říci. Předně podle mého se prohlubuje výkonnostní rozdíl mezi první a druhou ligou. To znamená, že pokud jsme v průběhu ročníku byli schopni se v některých utkáních prezentovat kvalitní hrou, útočnou hrou a já si myslím, že se nám dařilo v útočné fázi i dát hodně branek. Toto nás však nesmí uspokojovat, protože to by také byl první krok k tomu, že bychom nemuseli situaci dále zvládnout. Je třeba, abychom dále zkvalitňovali útočnou fázi mužstva. Rovněž se ale ukázalo, že mužstvu chybí podstatně vyšší kvalita především v obraně – v obrané fázi. Netýká se to jen obránců, ale týká se to i celého mužstva. S ohledem na tyto aspekty samozřejmě řešíme doplnění mužstva a rád bych zopakoval názor, který už jsem několikrát řekl a to, že si vůbec nemyslíme/a to říkám i pod tím dojmem nevydařeného zápasu s Kladnem/ , že by mělo dojít k nějakým radikálním změnám. Podle mě by to byla chyba, přestože je zde celá řada hráčů, kterým chybí ligové zkušenosti. Ovšem tito hráči mají ligovou perspektivu, a tak, jak udělali velký krok dopředu během tohoto půlroku, se dá u mnohých z nich předpokládat herní růst i nadále. Hráči však na sobě musí tvrdě dále pracovat, leccos si odpustit, soustředit se. Je zde celá řada hráčů, kteří tu perspektivu a uplatnil se v první lize mají. Na druhou stranu jsme si všichni vědomi a tuto otázku i stále diskutujeme s vedením, že je třeba mužstvo i doplnit. Doplnit-ano, ale ne radikálně. Nyní bude záležet na schopnostech nás všech, kteří u mužstva pracujeme, abychom našli ty správný „ kameny“ nebo-li „kolečka“, která musíme do toho pomyslného „soukolí“ zařadit.
Znovu podotýkám, že by se nemělo jednat o žádné zemětřesení, ale o doplnění a zařazení menšího počtu hráčů.

Jaké na vás čekají v létě přípravné turnaje?
My se zúčastníme pouze jednoho jednodenního turnaje v Čelákovicích. Bude to hned v úvodu přípravy. Zde přislíbili účast také mužstva Sparty, Teplic, Čelákovice. V plánu jsou i přípravná utkání se slovenskými celky-s Trenčínem. Dále je v přípravě přislíbena i pražská Slávie. Herní soustředění bude probíhat na Slovensku, kde na nás budou čekat například Inter Bratislava, a ještě jeden nejmenovaný maďarský klub.

Kdy se s vedením začnete bavit o konkrétních posilách?
My o posilách prakticky diskutujeme každý týden a musím říci, že v tomto směru jsme tomu už věnovali hodně prostoru a nyní už půjde jen o to, co jsem zde již naznačil, abychom dokázali nají ty správné typy hráčů. Samozřejmě teď v závěru soutěže a v průběhu dovolených byly a budou jednání ještě intenzivnější. Nezlobte se, ale zatím nemohu jinak než takto obecně na tuto otázku odpovědět.

Takže Boleslavi nehrozí, že se například rozloučí s osmi hráči z důvodů například, že je pro ně druhá liga tzv. „strop“, jak to nedávno o svých některých hráčích řekl drnovický předseda Gottwald?
Toto Mladé Boleslavi nehrozí.

Přesto se vás ještě zeptám-předložil jste vedení klubu jmenovitě vhodné posily pro doplnění kádru před ligou?
Náš způsob práce zde v klubu máme založený na kolektivním projednávání. Je to užší okruh těch, kteří už delší dobu pracujeme u fotbalu. Každý přichází s názory a s náměty. Jedná se hlavně o výkonný managment FK – ředitel, manažér. A my trenéři se pravidelně scházíme a společně diskutujeme a dáváme si i úkoly, kdo jede sledovat zápasy, sleduje hráče, videokazety, kontakty na manažery hráčů apd. Vše pak posuzujeme po stránce sportovní a ekonomické, což také hraje důležitou roli.

Jakou vy upřednostňujete evropskou fotbalovou ligu?
Nejsem vyhraněn k jedné zemi. Myslím si, že z každého utkání, z každé evropské soutěže můžete kdykoliv najít spoustu podnětů pro vaši práci. A to je i důležitý moment pro trenérskou práci. Je fakt, že v různých etapách se vždy objevují země, které jednoznačně převyšují ty ostatní země. V minulosti to byla třeba Itálie, Anglie, předtím to byli Němci a nyní to jsou určitě Španělé, kteří hrají atraktivní fotbal a uplatňují se na mezinárodní scéně. Ale cenné poznatky můžete získat i z utkání méně vyspělých fotbalových zemí.