„Do jarních bojů jsme dobře připraveni“,

27. 02. 2004 |  

Martine, jak se cítíš v těch posledních fázích zimní přípravy před startem za týden v Olomouci?
Já se cítím dobře, příprava proběhla optimálně. Měli jsme dobré podmínky pro trénování, jak ve Španělsku, tak i zde doma. Myslím si, že až na dva „přáteláky“, které se nám tolik nepovedly, jsme ostatní celkem zvládli a podle mého jsme do jarních bojů dobře připraveni.

Můžeš zhodnotit středečního, divizního soupeře – Čáslav, kterého jste doslova rozstříleli?
Rozhodně Čáslav nemá špatné mužstvo. Jsou tam fotbalisté, kteří v minulosti ligu hráli -Rampáček, Matuczny a další. Je to mužstvo, které vede svoji divizní skupinu a s takovým mužstvem se nejlehčeji nehraje. Výsledek a naše předvedená hra rozhodně špatná nebyla. Mimo jiné Čáslav do středečního utkání s námi ještě v přípravě neprohrála. Vyhrála zimní turnaj v Kolíně, takže ten „ hokejový“ výsledek podle mě se nesmí přeceňovat ani podceňovat.

Co pro tebe znamenal přechod z teplých Kanárských ostrovů do tvrdé, zimní české reality?
Přiznám se, že jsem se z toho dva, tři dny srovnával. Tam bylo teplo kolem třicítky a tady mrazy. Ale za ty zhruba dva dny volna, co jsme měli po herním soustředění, se to srovnalo. Snad jen ten první trénink v mrazu byl trochu náročnější, ale pak už to šlo. Musím zaklepat, nikdo z kluků nebyl nemocný ani zraněný. Vše proběhlo v pořádku.

Jak se těšíš na první zápas s olomouckým „béčkem“ příští týden v sobotu dopoledne na Hané. Bude to tam padat?
Smích…Nevím,zda to tam bude padat, ale forma v mužstvu graduje a vyvrcholí právě v tomto zápase v Olomouci. Věřím, že si odsud odvezeme minimálně alespoň jeden bod.

Od kdy působíš v Mladé Boleslavi?
Zde v Mladé Boleslavi jsem rok a půl a sem mě přivedl trenér Petržela. Ten mě vedl už kdysi v Liberci a jelikož mi tehdy končila smlouva v Německu, tak mi zavolal, zda bych neměl zájem hrát právě zde v Mladé Boleslavi. A já souhlasil.

Do kdy máš zde smlouvu?
Ještě rok a půl.

Měl jsi za svoji kariéru nějaké vážnější, dlouhodobější zranění?
Naštěstí neměl. Zatím se mi vyhýbají.

Které je podle tebe pro fotbalistu nejzákeřnější zranění?
Smích… já nevím, může se stát cokoliv. Ale mezi nebezpečná, zákeřná patří zlomený kotník, zlomená holeň, špatné koleno, meniskus, trefa míčem do citlivých mužských míst…….

Můžeš prozradit, které druholigové mužstvo je tak trochu podle tebe zákeřnější co do tvrdosti?
Za ten rok a půl v druhé lize jsem se nesetkal vyloženě zákeřným mužstvem. Byly rozhodně tvrdší zápasy,například v Jihlavě, ale podle mého to většinou bylo v duchu„fair play“. Ale k fotbalu ty tvrdší zákroky patří. Je to boj o body.

Kde jsi začínal s fotbalem?
S fotbalem jsem začínal v Liberci u trenéra Dobrovolného.

Pamatuješ si ještě na svůj první ligový start?
Určitě! Bylo to v sezóně 1993/94, kdy mi bylo 16 let a tehdy jsme hráli poslední ligové kolo doma se Slávií. A já tehdy jako nejmladší hráč ligy hlídal nejstaršího, kterým byl Ivo Knoflíček. Na trávník mě tenkrát poslal trenér Petržela.

Jsi z Liberce – prozraď,co je ti bližší. Sjezdové lyže nebo běžky?
Na sjezdových lyžích moc neumím. Jsem spíše běžkař, vyjíždím každý rok a dávám si do těla, ale na druhou stranu je to i můj koníček. Mám speciální a drahé běžky.