Trenér Mrvík je s podzimní sezónou nespokojený

12. 12. 2012 |  

Jak jste byl spokojený s podzimní částí mistrovské soutěže?

„Spokojený nejsem. Neporazili jsme žádný tým z prvních pěti v tabulce a navíc zbytečně ztratili utkání s Meteorem a Duklou Praha. Osmé místo je zatím zklamáním, jelikož před sezonou jsme si řekli, že půjdeme za pátým místem v tabulce a na to nám chybí pět bodů. Hra také nebyla taková, jak bych si představoval. Po hráčích chci větší fotbalovost a individuální odvahu a obě tyto vlastnosti zatím postrádám. V každém utkání zvládli sehrát jeho část velmi dobře, bohužel ten úsek se nedařilo prodlužovat. Nezvládnou dobrý výkon udržet po celé utkání, v tom mají hráči velké rezervy. Schází jim více odvahy a klidu, často je srážely jednoduché individuální chyby, jež vycházely právě z menšího sebevědomí vyplývajícího z častých neúspěchů v minulosti tohoto fotbalového ročníku."

Žádná pozitiva jste u svých svěřenců nepozoroval?

„I přes hodně negativ jsem nějaká pozitiva našel. Tento ročník mladoboleslavských fotbalistů narozených v šestadevadesátém udělal letos osmnáct bodů, což je za poslední čtyři roky jejich nejlepší podzimní výsledek. Podobně při srovnání uplynulých období letos obdrželi nejméně branek. Hráči mají dobrou partu, chtějí pracovat a přístup v trénincích měli až na malé drobnosti velmi dobrý. Jsem přesvědčený, že kluci jdou dopředu. Pomalu, ale jdou a touha po zlepšení individuálním i týmovém je žene do další práce."

Kde vidíte největší problémy?

„Náš tým se chce prezentovat hrou založenou na rozehrávce od brankáře, držení míče a dobrém pohybu hráčů bez míče. Ve všech těchto činnostech se musí zlepšovat, jelikož je zatím zvládá pouze průměrně. Nejvíce nás tlačí bota ve hře středních záložníků, která je stěžejní pro dobrý výkon celého týmu. Hráči mají problém se včas nabídnout do volného prostoru a tím dostávají vlastní obránce pod tlak, z čehož často v rozehrávce chybují. Dále nás pak trápí nedostatek většího klidu ve finálních přihrávkách, kde jsme nepřesní a jednoduše se připravujeme o větší počet gólových šancí. K tomu všemu je nezbytná dobrá připravenost silová, rychlostní a kondiční. Čeká nás tedy v zimě hodně práce."

Má tento tým nějaké charakteristické přednosti?

„Ochota pracovat, zlepšovat se a učit se novému, to jsou jeho přednosti. Tento tým má radost z maličkostí, které se mu povedou. Hráči jsou rádi za každý gól, ať už v tréninku, nebo v zápase. Po každém vyhraném utkání si zařvou a ať je to Sparta nebo Kosmonosy, mají upřímnou radost z překonání soupeře a to mám moc rád. U dnešní mládeže to není až tak častý jev. Tým dnešních sedmnáctiletých fotbalistů má velmi dobrou partu, což je vždy dobrý základ pro práci."

Čím vás svěřenci šestadevadesátého ročníku nejvíce zklamali?

„Zklamaný jsem pokaždé, když vidím, že hráč z našeho týmu se bojí něco vymyslet, když někdo nepracuje na sto procent a nerespektuje tým, když rozhodčí podporuje zákeřnou hru, když některý z hráčů řekne, že končí s fotbalem, chová se neslušně, lže, nespolupracuje a je uspokojený s málem jak na hřišti, tak v osobním životě, když je nemocný, nebo zraněný a nemůže trénovat. Samozřejmě bych mohl jmenovat další důvody k nespokojenosti, ale chci poukázat na to, že u fotbalové mládeže je spousta aspektů, které mě dokážou zklamat. Když bych měl jmenovat konkrétní utkání, tak mě družstvo zklamalo bojácnou hrou v Hradci Králové a špatným přístupem v prvních poločasech proti Pardubicím a Dukle Praha."

A měl jste naopak při práci s mladými fotbalisty v letošním podzimu nějaké důvody ke spokojenosti?

„Nejvíce jsem spokojený, když na tréninku nikdo nechybí a hráči spokojeně a se zaujetím trénují. Takových chvil s plným počtem hráčů na tréninku jsem v letošním podzimu moc nezažil. V utkáních mě potěšily výkony na Spartě, ve Svitavách a doma s Libercem. U všech těchto zápasů dokázali sehrát velmi dobré první poločasy."

Komplikovala vám sezonu zranění?

„Dovolím si tvrdit, že hodně. Častá nemocnost a zranění tento tým sráží přibližně o polovinu jeho výkonnosti. Bohužel smutnou pravdou je, že hráči sami těmto problémům hodně nahrávají nevhodným chováním a osobní nezodpovědností. Životospráva, patřičné oblečení a prevence proti zranění jsou pojmy, které hráči neznají a myslí si, že nemoc je něco, co nemůžou ovlivnit. V tom se velmi pletou. V týmu je pouze třetina hráčů, kteří se o sebe starají, a to je málo."

Jak jste naplánoval zimní přípravu a na co se v ní zaměříte?

„Přípravu zahájíme ve čtvrtek třetího ledna. Trénovat budeme většinou v areálu městského stadionu v Mladé Boleslavi, výjimkou bude týdenní soustředění v Ústí nad Orlicí. Úvod přípravy zaměříme na kondiční složku, ze které postupně přejdeme do herních tréninků se zaměřením na zlepšování individuálních dovedností jednotlivých hráčů a herního projevu celého týmu. Velkým přínosem by měla být naplánovaná přípravná utkání s kvalitními soupeři. Mladoboleslavské družstvo absolvuje zimní turnaj Memoriál Vlastislava Marečka za účasti sedmnáctiletých družstev z Liberce, Kladna, Jablonce, Varnsdorfu, domácí menší turnaj s osmnáctiletým Trenčínem a sedmnáctiletou pražskou Slavií, neturnajová střetnutí s devatenáctiletým dorostem Ústí nad Orlicí a sedmnáctiletými dorosty Teplic, Plzně, Olomouce, Zlína a také s dospělým mužstvem Rožďalovic."

S místními podmínkami pro trénování jste spokojený?

„Podmínky v Mladé Boleslavi jsou pro hráče velmi dobré. Tréninkové plochy, pomůcky, posilovna, rehabilitace a plno dalších důležitých drobností, které ani na první pohled nejsou vidět, mají všechny parametry pro profesionální fotbal. Je jen na hráčích, aby si to uvědomili a snažili se právě těchto podmínek využít pro zlepšení vlastní kvality a v budoucnu to mohli klubu vrátit dobrými výkony v týmech staršího dorostu, juniorky a nejlépe i v dospělých. Už jen prostý fakt, že můžou trénovat v tomto klubu, by měli dorostenci vnímat jako velkou odměnu a současně být pyšní, za jaký klub hrají."

Jsou v nynějším kádru FK Mladá Boleslav U17 hráči s budoucností prosadit se do prvoligového fotbalu?

„Myslím, že někteří hráči z dnešního sedmnáctiletého týmu mají předpoklad se poprat v budoucnosti o profesionální fotbal. Jestli to zvládnou, je již otázka pro ně samotné. Bude hodně záležet na jejich individuálním přístupu k tréninkům a všeobecně k fotbalu. Nikdo z nich nedostane něco zadarmo a kdo se touží prosadit do prvoligového týmu, čeká ho od této chvíle ještě hodně moc náročných tréninků a plno odříkání normálního života. Jen tak se může dostat do vrcholového fotbalu."

S jakými cíle půjdete s dorosteneckým týmem sedmnáctiletých do jarní poloviny soutěže?

„Mým osobním cílem je dostat do hráčů více sebevědomí a chutě do fotbalu. Aby se nebáli hrát více fotbal a ubrali z kopané. Chci v hráčích probudit více odvahy něco vymýšlet klidně i s rizikem pokažení, ale hlavně s tím, aby je fotbal bavil na trénincích i v každém utkání, třeba i navzdory tomu, že se prohraje. Přeji si v zimě i na jaře odtrénovat bez zranění a nemocí co největší počet tréninků a pomoci hráčům zlepšovat se fotbalově i lidsky v osobním životě. Cíl pro tým je zřejmý, a to zlepšit herní projev a splnit prvotní cíl, kterým je konečné umístění do pátého místa."