David Rojka podřizuje život fotbalu

16. 05. 2005 |  

„Vždycky jsem hrál útočníka, snad jenom jednou mě postavili do zálohy, ale vůbec mi to tam nešlo. V rodném Lutíně jsem hrál fotbal jenom za žáčky a už od čtvrté třídy patřím Olomouci. Tam jsem kopal až do doby, než jsem před necelými dvěma roky přišel do Mladé Boleslavi na hostování. Tehdy jsem měl také nabídky z Plzně a Slovácka, ale vybral jsem si Mladou Boleslav, jako ambiciózní mužstvo, které hrálo o postup do první ligy. Věřil jsem, že se do ní dostane, jinak bych sem nešel.“

Máte nějaké fotbalové vzory nebo oblíbené hráče a kluby?

„Nikdy jsem nikomu nefandil a žádný vzor neměl.“

Prý ale nemáte rád Spartu a Slávii?

„To si o mně novináři vymysleli, nic takového radikálního jsem neřekl.“

S jakými pocity nastupujete proti svému mateřskému klubu?

„Na podzim jsem hrál v Mladé Boleslavi proti Olomouci a moc mě mrzelo, že jsme smolně prohráli. Když jsme na jaře hráli v Olomouci, byl jsem bohužel zraněný. Mrzelo mě to ještě více, protože jsem chtěl divákům v Olomouci ukázat, že hrát fotbal umím. Bohužel se to nepovedlo, tak jsem jim to ukázal alespoň přes televizi.“

Čím to je, že právě v televizních utkáních proti Spartě a Slávii se vám tolik daří?

„Každý hráč se proti Spartě a Slávii vyhecuje a v televizi se chce ukázat. Nejsem žádná výjimka.“

Myslíte si, že umíte něco lépe než fotbal?

„To je těžká otázka, ale asi ne. Domnívám se, že pro fotbal nějaké předpoklady mám, a proto mu v dosavadním životě všechno podřizuji. Jinak to ani nejde, když v něm chci něčeho dosáhnout. Zatím nelituji, že jsem se na fotbal dal.“

Neznervózňuje vás, že vám profesionální fotbalovou kariéru může pokazit soupeř zraněním?

„Na to se nedá myslet, to bych se zbláznil. Zatím jsem měl jenom svalové potíže.“

Co děláte pro svoji kondici mimo povinné tréninky?

„Občas zajdu do posilovny a hlídám si jídelníček. Dávám přednost kuřecímu masu a těstovinám, večer se nepřejídám. Občas sice zhřeším jako každý jiný, ale snažím se stravu rozumně regulovat.“

Vyznáte se ve víně, když jste rodilý Moravák?

„Poznám jenom bíle od červeného, jinak ne.“

Co děláte, když nejste na fotbalovém hřišti?

„Věnuji se své třiadvacetileté přítelkyni Romaně, kterou jsem si do Pojizeří přivezl z Prostějova a v Mladé Boleslavi pracuje ve své rehabilitační profesi.“

To znamená, že když potřebujete pomoct od bolesti a únavy, tak vás přítelkyně odborně srovná?

„Romana mě rovná pořád, i když mě zrovna nikde nic nebolí. Doma musím poslouchat a protože jsem velký bordelář, tak to mám někdy dost složité.“

Jak se společně bavíte?

„Chodíme do kina, nebo sportovat. Učím Romanu hrát tenis a i když jí to zatím moc nejde, doufám, že ji to naučím. Objevili jsme krásnou farmu Ráj u Mšena, kde jsme se byli projet na koních,a určitě se tam zase někdy vrátíme.“

Kam se chystáte na dovolenou?

„Přítelkyně má ráda slunce a moře, tak kvůli ní pojedeme buď do Řecka nebo Španělska.“

Co se vám líbí a nelíbí v Mladé Boleslavi?

„Olomouc je starobylejší a větší město a tak jsem rád, že jsme v Mladé Boleslavi sehnali bydlení v její staroměstské části. Z Olomouce jsem zvyklý na větší společenský ruch, a proto, když máme čas, jedeme se s Romanou podívat do Liberce nebo do Prahy. V Mladé Boleslavi chodím pravidelně fandit hokejistům.“

Jak hodnotíte první soutěžní ročník v nejvyšší fotbalové lize?

„Začátek nám moc nevyšel, ale v druhé polovině jsme to vylepšili, protože nám prospěla změna trenéra. Mně osobně se povedl premiérový zápas s Jabloncem, kdy jsem dal první ligový gól, a rád vzpomínám na utkání s pražskými kluby Spartou a Slávii. Naopak mě mrzí, že jsme prohráli doma s Olomoucí a vůbec na vlastním hřišti poztráceli plno bodů.“

Hodně vás trápí, že nemáte jisté místo v základní sestavě?

„Zatím naskakuji na posledních pár minut a když to vypadalo, že bych mohl hrát více, zranil jsem se. Musím na sobě více makat a třeba se to zlomí příští sezónu.“