Uhrin chválil útočníky a otevřenou hru soupeře

27. 03. 2006 |  

Mladoboleslavský kouč umněl skrývat emoce z vydařeného představení, na jehož režii se podílel. „Své mužstvo chválím za to, že hrálo, co jsme si řekli, totiž z důsledné obrany chodit do brejků. Slávie byla první mužstvo, které na našem hřišti nezalezlo a chtělo hrát fotbal,“ pochvaloval si Uhrin ofenzivní taktiku protivníka, která mladoboleslavským záměrům maximálně vyhovovala. “Ukázalo se, že když chtějí oba soupeři hrát dopředu, získá na tom fotbal i diváci,“ poznamenal Uhrin a diplomaticky dodal, že vyhrálo šťastnější mužstvo, načež pochválil své útočníky. Aby ne, když po nevydařeném blšanském zápase dali Pecka s Kuličem po dvou gólech.
Čím si vysvětluje takový rozdíl mezi dvěma zápasy v rozmezí necelého týdne? „Je to jenom v hráčích a já doufám, že výkon v Blšanech byla momentální indispozice. Navíc se tam děly věci, ke kterým se už nechci vracet,“ poznamenal Uhrin v narážce na upřené dva pokutové kopy za fauly blšanských hráčů. Přiznal, že z vítězství nad Slavií má radost a očekává potvrzení herní pohody v nejbližším utkání venku, i když to nebude nic snadného, neboť soutěž je velmi vyrovnaná.
Slavistickému trenérovi Jarolímovi evidentně dělalo problémy vyrovnat se s tak potupnou prohrou. Nakonec jej neodbytní novináři dotlačili k tomu, aby nahlas připustil, že jeho mužstvo bylo po čtvrtém inkasovaném gólu na vhození ručníku, kdyby ta možnost ve fotbale existovala podobně jako v boxu. Hrubé chyby v obraně přičítal absenci stopera Dosoudila. „Zápas pro nás dopadl krutě. Kromě toho, že jsme měli problémy s obranou, nedokázali hráči včas reagovat na odražené balóny a neobsazovali protihráče. Vytvořili jsme si také dostatek příležitostí, jako soupeř, ale bohužel je neproměnili,“ shrnul posmutnělým hlasem slávistický kouč dosud největší výprask v právě probíhajícím soutěžním ročníku.
Naposledy inkasovala Slavie čtyři góly 28. srpna 2004, kdy prohrála v Olomouci 3:4.