Hráči si vydechli, že po delším čase vyhráli

15. 11. 2006 |  

Zdůrazňování osobní mimořádnosti Peckovi moc nesedí, i když dal vítězný gól, který ho posunul do čela pořadí ligových kanonýrů. „Vyhráli jsme a to je důležité," radoval se více ze tří bodů do ligové tabulky, než z osmého zápisu do gólové statistiky. Než po Nesvadbově centru neomylně prostřelil mosteckého Vaniaka, zmařil dvě jasné tutovky. Nejprve úhlu napálil levou tyč mostecké branky a o chvíli později na hranici malého vápna netrefil centr před prázdnou brankou. „To se musí dávat, nesmyslně jsem to dával kolenem," kál se Pecka. Ale náladu zkaženou neměl. „Most hrál výborně, nám se nedařily přihrávky, ale vůlí jsme utkání dotáhli do výhry," dodal spokojeně elitní ligový střelec. „Potřebovali jsme konečně vyhrát a je dobře, že se nám to povedlo," řekl brankář Miller, který zdůraznil, že největší problémy mladoboleslavské obraně dělal rychlý Mendy tahající mostecké akce po pravém křídle. Hrál s chutí, jako by chtěl v Mladé Boleslavi všem připomenout, že o něj nedávno stála. Diváky, spoluhráče i trenéry uspokojil návrat uzdraveného Abrahama. Zlomeninu malíčku na noze už vyléčil, přesto se před utkáním radil nejen s lékařem, ale i s některými spoluhráči, kteří podobné zranění v minulosti měli. „Při hře jsem žádné potíže neměl, ale po delší herní odmlce mě ve druhém poločase chytaly křeče," vysvětloval Abraham, proč předčasně odstoupil čtvrt hodiny před koncem utkání. „Věřím, že proti Liberci vydrží celých devadesát minut," prohlásil trenér Uhrin. „Na utkání v Liberci se těším, vždyť tam mám stále plno známých," poznamenal Abraham, který do Mladé Boleslavi přestoupil v létě právě z mistrovského Liberce.