Michal Ordoš ví, že jej koupili kvůli gólům

27. 02. 2006 |  

Vytáhlý útočník se narodil 27. ledna 1983 ve Znojmu. Vřelý vztah k nejpopulárnějšímu kolektivnímu sportu podědil v rodině. „Otec sice hrál fotbal jenom na té nejnižší úrovni, ale jinak je to velký fotbalový fanatik, který jezdí na všechna má utkání," potvrdil Michal Ordoš, že jeho počínání na hřiště je pod přísným a pyšným otcovým dohledem. Školy se sportovními třídami navštěvoval postupně v Brně a Uherském Hradišti.

Podobně putoval fotbalovými kluby přes Mikulov a Brno do Uherského Hradiště. Tam si ho vyhlédla Mladá Boleslav a letos se jí upsal na čtyři a půl roku. „Mladá Boleslav je momentálně jeden z nejlepších klubů v republice se zajištěným zázemím a sportovními ambicemi," vysvětluje Ordoš své rozhodnutí. Když v loňském roce Mladá Boleslav projevila zájem o jeho služby, neměl mnoho nabídek na vybírání. „Jednání představitelů mladoboleslavského klubu bylo velice seriózní." Už v žákovských družstvech na něho spoléhali ve střelbě gólů, ale v uherskohradišťském ligovém dorostu hrával ve středu zálohy. Mezi dospělými se zase vrátil do útoku. Upřímně přiznává, že jej střelecká pověst trochu svazuje. „Byl jsem v Mladé Boleslavi dva dny a z rádia slyšel, jaký v mé osobě přišel kanonýr. To mi moc náladu nezvedlo, ale beru ten tlak jako logický, protože si uvědomuji, že kvůli střílení gólů mě klub kupoval."

Ze Slovácka se přestěhoval do neznámého Pojizeří. „Vůbec jsem nevěděl, co je Mladá Boleslav za město a myslel si, že má jen asi deset tisíc obyvatel. Ani dnes mi nepřipadá jako město, spíše jako škodovácké koleje." Když nehraje ani netrénuje na fotbalovém hřišti, tak surfuje po internetu, nebo s fotbalovými známými zajde na kafe. „Nemám žádné jiné záliby, mám jenom fotbal a kolikrát jsem z něho unavený tak, že na nic jiného nemám ani pomyšlení." Zato ambice má značné. „Očekávám, že se Mladá Boleslav udrží na příčce, kde je nyní a případně se posune výš, třeba i do nějakého evropského poháru." Co je k tomu potřeba? „Sehrát se. Něco tomu pořád ještě chybí." Po chvíli mlčenlivého přemítání přizná, co ho trápí: „Nedaří se mi v novém prostředí vyladit formu a pohodu na ten den, kdy se hraje fotbal." Věří však, že to brzo zvládne. „Záleží na tom, jak hraje mančaft a já musím hrát to, co na mě požadují spoluhráči, nemůžu si vymýšlet blbosti," říká útočník, který si nepotrpí na žádné fotbalové talismany, pověry ani rituály.