Kulič je zpět v Boleslavi, je trenérem béčka

10. 01. 2020 |  

Dnes čtyřiačtyřicetiletý Marek Kulič je rodákem z Hradce Králové, kde také s fotbalem začal. Oblékal dresy deseti různých výhradně tuzemských klubů, když za některé, jako například FK Mladá Boleslav, kopal opakovaně. Statistici u jeho jména evidují 389 zápasů a 88 gólů v sedmnácti odehraných ročnících v nejvyšší české lize. Z toho 126 zápasů a 35 gólů bylo za FK Mladá Boleslav (2005-06 a 2009-12). S pražskou Spartou získal mistrovský titul (2006-07). V dresu české reprezentace ve dvanácti zápasech dal tři góly.

Po kolika letech se vracíte do Mladé Boleslavi?
„Júúú, to budu asi střílet slepejma... asi po šesti, možná po sedmi letech."

Co se podle vás v Mladé Boleslavi za sedm let změnilo?
„Stadion je stejný a jeho okolí také, ale přibyl v Boleslavi areál akademie a to je velká paráda."

Vracíte se do známého prostředí?
„Určitě ano."

Vybaví se vám, co jste s mladoboleslavským fotbal zažil?
„Byl jsem tady dvakrát, dohromady to bylo pět roků mého života a ty mně ve vzpomínkách zůstaly."

Jak šel život po odchodu z Mladé Boleslavi a co je u vás nového?
„Z Mladé Boleslavi jsem přestoupil do Hradce Králové, ale už mě v pokročilém fotbalové věku trápily zdravotní problémy a výkonnost nebyla taková, jaká by měla být. Když jsem dostal v Hradci nabídku trénovat mládež, přijal jsem ji. Začal jsem u čtrnáctiletých žáků, pokračoval u šestnáctiletých, sedmnáctiletých a s devatenáctiletými jsem byl dva a půl roku. Mezi tím jsem si odskočil na tři mistrovské zápasy k dospělému áčku jako druhý asistent."

Chodíte ještě hrát nějakou nižší soutěž?
„Při trénování mládeže jsem hrál divizi za Živanice, ale bylo to časově velmi náročné. Potom jsem hrál krajský přebor za Kratonohy, a když už jsem aktivního fotbal chtěl nechat, kamarádi mě ukecali a jezdím do Myštěvsi hrát okresní přebor. Ale mám potíže s koleny, po každém zápase chodím tři dny jako tělesně postižený."

Jak jste se dostal k mladoboleslavskému béčku?
„Kontaktovalo mě vedení klubu, pánové Dufek a Jinoch mě oslovili a i když to bylo docela narychlo, tak jsem na nabídku kývnul, protože ji považuji za hodně zajímavou práci, při které budu i blízko prvoligového áčka. Jožku Webera znám z doby, kdy jsme ještě oba hráli a první dojmy ze současného setkání v Boleslavi byly fantastické. Připravovat hráče pro áčko a pomáhat jim po zranění rozehrát se, to je práce, která se mně zamlouvá. Jako trenér rezervního mužstva budu muset sice čekat, kdo vypadne z áčka, ale trenérská zkušenost to bude velká."