„VRCHOLEM BYLA UNIVERZIÁDA V ČÍNĚ,“ ŘÍKÁ VÁCLAV PALEČEK

03. 02. 2003 |  

„Hrálo se v čínském Pekingu, byla to vlastně v roce 2001 malá olympiáda,“ vzpomíná Václav Paleček a dodává: „Turnaje se zúčastnilo šestnáct týmů, Česká republika měla ve skupině Japonsko, Skotsko a Spojené arabské emiráty. Skončili jsme na druhém postupovém místě a vybojovali si postup do čtvrtfinále proti domácí Číně. Číňané měli v sestavě i čtyři hráče reprezentačního áčka, navíc v zádech podporu vyprodaného stadionu. Nakonec vyhráli 2:1.“
Náš tým tak čekal boj ve skupině o páté až osmé místo a tři vítězství v řadě. S Čínou se mužstvo rozloučilo výhrou nad Brazílií a obsadilo tak v konečném účtování páté místo. To bylo považováno za velký úspěch. Po dvou letech bude nyní v létě Světovou univerziádu hostit Jižní Korea a Václav Paleček nezastírá, že by se rád této přehlídky zúčastnil. Studuje totiž v současnosti Vysokou školu ekonomickou v Praze.
„Není to vůbec jednoduché zvládnout studium a fotbal na profesionální úrovni. Zvláště nyní v zimní přípravě, kdy člověk odjíždí z domova v sedm ráno a vrací se pozdě večer. Každopádně v létě bych rád školu dokončil,“ říká letos šestadvacetiletý obránce druholigové Mladé Boleslavi.
Na Městský stadion Vašek přišel po zmíněné univerziádě. Nejprve to bylo na půlroční hostování a loni v zimě se pak stal kmenovým hráčem našeho klubu.
„První půl rok byl pro mě, stejně tak pro klub, zkouškou. Pro mě, jestli mám na druhou ligu a pro Mladou Boleslav v tom, jestli má smysl mě kupovat. Přiznám se, že před rokem v zimě právě boleslavská nabídka nebyla v mém případě jediná, kterou jsem zvažoval. Nicméně na druhém místě tabulky nás od vedoucích Českých Budějovic dělilo jen horší skóre a tak pro mě neexistovala prakticky jiná alternativa, než na městském stadionu zůstat. Věřil jsem tomu, že vykopeme první ligu. Bohužel naše mužstvo nakonec skončilo třetí,“ vrátil se k loňské sezóně Václav Paleček.
Každopádně druhé místo po podzimu v sezóně 2001/2002 bylo pro všechny kolem mladoboleslavského fotbalu velkým překvapení, dařilo se i v pohárové soutěži, kde mužstvo vyřadilo po Jablonci na jaře i Viktorii Žižkov. Hrálo se uvolněně, jenže po podzimu se nahlas začalo mluvit o postupových ambicích. Tlak na hráče tedy sílil.
„Možná se na nás tento fakt psychicky podepsal, těžko říci. Každopádně na jaře už nás soupeři brali jako jednoho z favoritů soutěže. To se odrazilo i v náladě mužstva. Pravdou také je, že se na jaře některé zápasy prohrály smolně. Štěstí, které přálo na podzim, nás zkrátka opustilo. Vždyť na podzim jsme tehdy hodně zápasů vyhráli jednobrankovým rozdílem a zápasy ubojovali,“ domnívá se Václav Paleček.
Jenže podle očekávání se nedařilo ani na podzim. Desáté místo rozhodně není umístěním, nad kterým by se dalo jásat. Přesto Vašek věří, že mužstvo má na to, aby se v tabulce po jaru posunulo do popředí tabulky. Vždyť šance na postup ještě nevyprchala.
„Hraje se o pětačtyřicet bodů, takže šance je pořád. Samozřejmě všichni bychom si moc přáli, aby po skončení jarních bojů byla Boleslav v tabulce co možná nejvýše, ale každopádně by mělo být v silách mužstva skončit nejhůře do pátého místa. A podzim? Smůlou je, že se nám více nepodařilo bodovat na hřištích soupeřů. Kdybychom místo remíz dvakrát nebo třikrát vyhráli, Mladá Boleslav by pochopitelně v tabulce byla úplně někde jinde,“ věří Václav Paleček.
Jenže tým body zbytečně ztrácel i na domácím hřišti. Soupeři přijížděli na Městský stadion bránit a prosadit se proti zhuštěné obraně činilo boleslavskému týmu často problém. „Hostům stačilo udělat dva nebo tři rychlé brejky a byl z toho gól v naší síti. My pak byli rádi za remízu nebo jsme dokonce prohráli. Z toho samozřejmě domácí fanoušek radost neměl,“ dodal na závěr Václav Paleček.